METEORIT SCHOPNOSTI KAMENE, OKNO DO MINULOSTI - POSEL Z NEBES - VYTRVALOST - ODOLNOST
magnetický kámen z vesmíru, který dokáže zajišťovat, abyste stáli nohama pevně na zemi, zvlášť pokud máte sklony podléhat náhlým citům nebo pokušením, jichž byste mohli v budoucnu litovat!
- zvýšuje vytrvalosti a odolnosti v náročných časech
- silné energetické účinky
- má příznivé účinky na naše fyzické tělo
- posiluje tvořivost, představivost, inspiraci
- řeší problémy
- kámen šamanů používaný k osvícení, podpoře síly, přeměny starého v nové a poznání, že tmou přichází světlo
- harmonizuje čelní čakru
- skvělým pomocníkem pro lidi, kteří zažili setkání s mimozemšťany, ať již ve snech, či v bezprostřední podobě
Meteority podle Cassandry pomáhají při přijímání vzkazů z vesmíru, jejichž cílem je vytvořit z našeho pozemského světa pomocí drobných činů každého z nás lepší místo pro život.
ZDRAVOTNÍ ÚČINKY
Podle učení bílé čarodějky Cassandry je meteorit skvělý v případech obtížně diagnostikovatelných onemocnění nebo chorob, u nichž se těžko stanovuje léčba.
- silné energetické účinky a mohou nám být nápomocny v cestě za zdravím
- podle starých pramenů se také používal při problémech s očima, jako je šilhání nebo šedý zákal
- mohou nám být nápomocny v cestě za zdravím
- tento vesmírný posel je účinný při problémech spojených s hlavou a mozkem, při jejich poranění i bolestech
- jeho nadpozemské vyzařování pomáhá i při bolestech svalů, křečích či napětí.
KOUZLA A MAGIE
noste kámen jako amulet na ochranu před mezinárodními teroristy, bombami, únosy nebo násilnými zločiny. Zejména pak s použitím střelných zbraní a nožů!!
NALEZIŠTĚ
- Meteority je možné nalézt vizuálně, magnetem nebo detektorem kovů. Při hledání se nejvíce hodí oblasti, kde se meteority hromadí a kde se dají dobře odlišit od hornin pozemského původu.
- Jako nejvhodnější oblast pro sběr meteoritů se ukázaly být ledové štíty v Antarktidě, kde bylo shromážděných 70 % všech světových sbírek.
- Pozornost se soustředí i na saharské pouště, kde meteority kontrastují se světlým pískem.
Meteorit odhalíte také pomocí jeho hmotnosti, resp. hustoty. Meteority jsou výrazně těžší než pozemské kameny. U nejrozšířenějších pozemských hornin jako je žula, pískovec a vápenec hustota nepřevyšuje 3 000 kg/m3. Hustota běžných meteoritů je přibližně 3 400 kg/m3. Nejhustěji jsou železné meteority s hmotností 7 000-8 000 kg/m3.
BARVA
Nejcharakterističtějším rysem meteoritů je tmavé zabarvení kůrky. Vypadají jako kdyby povrch ošlehaly plameny. Černé zabarvení vzniká při prudkém zahřívání povrchu meteoroidu, který způsobuje odpor vzduchu při průletu atmosférou. Kůrka je silná 1-2 mm a zpravidla je tmavší než vnitřek meteoritu.
HISTORIE A TRADICE
Meteority vždy dopadaly, dopadají a dopadat budou na naši planetu. Jedny jsou větší jiné menší, mají rozdílné složení, tvar i barvu, ale jedno mají všechny společné. Našeptávají nám cenné informace o naší Sluneční soustavě před miliardy let. Ve správných rukou mohou posloužit jako "okno" do minulosti.
Podle učenců, kteří si s kameny rozumí, pocházejí meteority z pásma asteriodů mezi Marsem a Jupiterem a staří
- Egypťané měli podle dochovaných písemností pro meteorit hieroglyf, který lze doslovně přeložit jako nebeský kov. Je známo, že meteorit dokonce umísťovali na vrcholku některých pyramid…
Meteoroidy jsou malé objekty složené z kamenů a kovů, které se nacházejí ve vesmíru. Meteor je úkaz, je to „padající hvězda“, ačkoliv s hvězdou nemá nic společného. Vzniká, když meteoroid vstoupí do atmosféry a aerodynamické zahřívání vytvoří pruh světla.
Existují železné, kamenně-železné a kamenné meteority. Nejčastěji jsou nálezy železných, neboť snadněji snášejí přechod atmosférou a jsou nápadnější.
FYZICKÉ VLASTNOSTI
- Meteority neobsahují světlý křemen ani kalcit, což jsou velmi časté minerály pozemských kamenů. Kalcit šumí ve zředěné kyselině chlorovodíkové nebo v silném octě. Pokud tedy kámen „šumí“, rozhodně to není meteorit.
- Za typický rys meteoritů se běžně považuje i to, že jsou magnetické. Většina meteoritů obsahuje železo v kovové formě. I pozemské kameny obsahují železo, ale ne všechny. Tedy přitahování magnetu je indicií, že může jít o meteorit. Při magnet fishingu to není důležitý rys, protože se zabýváme kameny, které se již přichytily na magnet.
METEORIT CAMPO DEL CIELO
Meteorit Campo del Cielo je železný, ocelově šedý a kovově lesklý meteorit s oktaedrickou krystalovou strukturou řazený do skupiny IAB. Průměrné složení je 92,9% Fe; 6,62% Ni; 90,0ppm. Ga; 392ppm. Ge; 3,2ppm. Ir.
Název Campo del Cielo ("Nebeské pole") pochází ze španělského překladu domorodého "Piguem Nonralta" označující místo nálezu meteoritických želez.
Pole impaktních kráterů se nachází mezi provinciemi Chaco a Santiago del Estero asi 1000 kilometrů severozápadně od města Buenos Aires v Argentině. Na ploše asi 19 x 3 km je nejméně 26 kráterů a největší je o rozměrech 115 x 91 metrů.
Počet a rozmístění kráterů naznačuje, že meteorit Campo del Cielo vstoupil do atmosféry jako jedno velké těleso, které se při průletu atmosférou rozpadlo na menší fragmenty. Celková hmotnost dosud získaných meteoritů se odhaduje na asi 100 tun a stáří kráterů (doba dopadu meteoritu) na 4200 až 4700 let (2 200–2700 let před naším letopočtem). Stáří meteoritu se odhaduje na 4,5 miliardy let (předpokládá se, že vznikl jako součást vývoje naší sluneční soustavy).
HISTORIE METEORITU CAMPO DEL CIELO
V roce 1576 guvernér provincie v severní Argentině pověřil armádu hledáním obrovské masy železa, o kterém slyšel, že domorodci používají na výrobu svých zbraní. Domorodci tvrdili, že hmota spadla z nebe na místo, které nazývali Piguem Nonralta a které španělština přeložila jako Campo del Cielo („Nebeské pole“). Expedice doopravdy zjistila, že z půdy vyčnívá velký kus kovu. Předpokládali, že se jedná o železnou žílu, a přivezli zpět několik vzorků, které byly popsány jako neobvykle čisté. Guvernér následně expedici zdokumentoval a zprávu uložil do Indického archivu v Seville (Španělsko), tam byla ale rychle zapomenuta.
Pozdější zprávy o této oblasti pouze opakovaly domorodé legendy. V návaznosti na legendy, v roce 1774 don Bartolome Francisco de Maguna znovu objevil železnou hmotu, el Meson de Fierro („stůl ze železa“). Maguna si myslel, že se jedná o špičkou železné žíly. Další expedice vedená Rubinem de Celisem v roce 1783 pomocí výbušnin odstranila zem kolem železa a zjistila, že se jedná o jeden kus. Celis odhadoval jeho hmotnost na 15 tun a opustil jej jako bezcenný. Sám nevěřil, že kámen spadl z nebe a předpokládal, že vznikl sopečnou erupcí. Vzorky však poslal Královské společnosti v Londýně a svou zprávu publikoval v Philosophical Transactions of the Royal Society (vědecký časopis vydávaný Královskou společností). Tyto vzorky byly později analyzovány a bylo zjištěno, že obsahují 90% železa a 10% niklu a jsou přiřazeny meteoritickému původu.
Později bylo v oblasti objeveno mnoho kusů s hmotností od několika miligramů do 34 tun. Kus o hmotnosti asi jedné tuny známý jako Otumpa byl nalezen v roce 1803. Část o hmotnosti 634 kilogramů byla odvezena do Buenos Aires v roce 1813 a později darována Britskému muzeu. Další velké fragmenty meteoritu Campo del Cielo jsou shrnuty v tabulce níže.