DUNIT – HORNINA VNITŘNÍ SÍLY, TEPLA A ODOLNOSTI

SÍLA – ODOLNOST – STABILITA – VYTRVALOST – UZEMNĚNÍ – TEPELNÁ ENERGIE – PŘÍRODA

„Některé kameny vznikají tak hluboko v Zemi, že v sobě nesou příběh míst, kam se člověk nikdy nedostane.“

Dunit, anglicky dunite, je neobvyklá ultrabazická hlubinná hornina tvořená téměř výhradně olivínem. Její čerstvý povrch bývá žlutozelený až olivově zelený, postupným zvětráváním však může tmavnout, hnědnout nebo se měnit působením serpentinizace.
Patří do skupiny peridotitů a jeho největší zvláštností je právě mimořádně vysoký obsah olivínu – podle moderní klasifikace více než 90 %. Dunit je hornina spojená s hlubokými částmi Země a zemským pláštěm, a proto je pro geology důležitým svědkem procesů probíhajících hluboko pod našima nohama.

DUŠE KAMENE

Dunit nemá tak rozvinutou historickou esoterickou tradici jako křišťál, ametyst nebo růženín. Jeho moderní symbolika ale velmi přirozeně vychází z jeho původu a vlastností.
Je spojován se stabilitou, odolností, uzemněním a schopností vydržet dlouhodobý tlak. Pochází z prostředí, kde vznikají horniny za podmínek zcela odlišných od těch na zemském povrchu, a může proto symbolicky připomínat vnitřní základ, na kterém člověk staví.
Je to kámen pro chvíle, kdy nepotřebujeme rychlou změnu, ale pevnost a výdrž.

SCHOPNOSTI

V moderním symbolickém pojetí může dunit připomínat:

• schopnost zůstat pevný pod tlakem,
• vytrvalost při dlouhodobých úkolech,
• návrat k jednoduchosti a přírodě,
• stabilitu,
• schopnost nepodlehnout okamžitému stresu,
• vnitřní sílu a uzemnění.

Jeho zelené olivínové odstíny jej někdy spojují také s obnovou, přírodou a novou energií.

DUNIT – HORNINA, KTERÁ PŘIPOMÍNÁ SÍLU UKRYTOU HLUBOKO POD POVRCHEM.

CO JE DUNIT?

Dunit je ultrabazická hlubinná vyvřelá hornina, přesněji druh peridotitu.
Není tedy správné označovat jej jako „vulkanickou horninu“. Vulkanické horniny tuhnou na povrchu nebo velmi blízko něj, zatímco dunit je spojen s hlubšími částmi zemské kůry a především se svrchním zemským pláštěm.
Podle současné petrologické klasifikace obsahuje dunit: více než 90 % olivínu, zatímco pyroxenů a dalších hlavních tmavých minerálů je pouze malé množství.

Vedle olivínu může obsahovat například chromit, pyroxeny, spinel a magnetit. Při následných přeměnách mohou vznikat minerály skupiny serpentinu a další sekundární minerály.

ODKUD DUNIT POCHÁZÍ?

Dunit je jednou z hornin, které nám umožňují nahlédnout do složení zemského pláště.
Může vznikat různými procesy. Některý dunit představuje zbytky plášťové horniny po částečném tavení, jiný vzniká reakcemi mezi proudícím magmatem a okolním peridotitem. Dunit se také vyskytuje ve vrstevnatých magmatických komplexech.
Není tedy přesné říci, že vzniká vždy pouze tím, že se krystaly olivínu usadí na dně magmatické komory. Tento mechanismus existuje, ale nevysvětluje všechny dunity.

OLIVÍN – HLAVNÍ SLOŽKA DUNITU

Olivín není jeden přesně definovaný minerál, ale skupina minerálů, jejíž nejvýznamnější členy tvoří forsterit bohatý na hořčík a fayalit bohatý na železo.
Právě olivín dává čerstvému dunitu typickou olivově zelenou až žlutozelenou barvu.
Čím více hornina podléhá přeměně a serpentinizaci, tím více se její vzhled může měnit směrem k tmavě zelené, šedozelené, hnědé nebo téměř černé.

SERPENTINIZACE

Dunit se v přírodě velmi často mění působením vody a hydrotermálních procesů.
Olivín reaguje s vodou a postupně vznikají serpentinové minerály, magnetit a další produkty. Tento proces se nazývá serpentinizace.
Proto není neobvyklé najít dunit, který už není zcela čerstvý a část původního olivínu byla přeměněna.
To je důležité také při praktickém použití kamene, protože vlastnosti čerstvého dunitu a silně serpentinizované horniny se mohou výrazně lišit.

BARVA A VZHLED

Čerstvý dunit bývá nejčastěji: žlutozelený – olivově zelený – světle zelený – tmavě zelený – šedozelený.
Zvětralý nebo přeměněný materiál může být: hnědý – rezavě hnědý – šedý až téměř černý.

Černé tečky nebo zrna uvnitř zelené horniny často představují chromit nebo jiné spinelové minerály.
Dunit má zpravidla zrnitou a masivní strukturu. Jednotlivá zrna olivínu mohou být pouhým okem dobře patrná.

DUNIT A SAUNA

Právě použití dunitu v saunách je velmi rozšířené, ale je důležité oddělit praktické vlastnosti horniny od léčebných tvrzení.
Kvalitní dunit s vhodným složením může být používán jako saunový kámen. Olivínové horniny mohou mít dobrou tepelnou odolnost a vhodné vlastnosti pro opakované zahřívání.
Nelze však říci, že každý dunit je automaticky bezpečným nebo ideálním kamenem do sauny.
Přírodní ultrabazické horniny mohou být různě přeměněné a mohou obsahovat jiné minerály, sulfidy nebo serpentinizované části. Některé serpentinizované ultrabazické horniny mohou dokonce obsahovat vláknité minerály, které nejsou vhodné pro domácí zpracování.
Proto se do sauny má používat pouze dunit výslovně prodávaný a prověřený výrobcem pro použití v saunových kamnech, nikoli náhodně nalezená hornina.

JAK DUNIT V SAUNĚ POUŽÍVAT

U saunových kamenů je důležitější než samotný název horniny: pevnost, neporušenost, tepelná stabilita a vhodnost konkrétního materiálu pro daná kamna.
Kameny je třeba pravidelně kontrolovat. Pokud začnou praskat, drolit se nebo se jejich struktura výrazně změní, je vhodné je vyměnit.
Rozmístění kamenů v topidle se vždy řídí především návodem výrobce konkrétních saunových kamen. Není proto univerzálním pravidlem, že dunit musí být vždy úplně dole a jiné kameny nad ním.

ČISTÍ DUNIT VZDUCH OD OXIDU UHLIČITÉHO?

Tady je v původním textu zajímavá myšlenka, která má skutečné geochemické jádro, ale byla příliš přehnaná.
Olivín a další minerály bohaté na hořčík mohou chemicky reagovat s oxidem uhličitým a vytvářet stabilní karbonáty. Tento proces se proto skutečně zkoumá jako jedna z možností dlouhodobého ukládání CO₂.
To ale neznamená, že několik kamenů dunitu v sauně funguje jako účinná „přírodní čistička vzduchu“.
Za běžných domácích podmínek není reakce dostatečně rychlá ani rozsáhlá, aby nahradila větrání nebo měla významný vliv na množství CO₂ v místnosti.
Je to však velmi zajímavá vlastnost horniny z hlediska moderního výzkumu.

DUNIT A UKLÁDÁNÍ CO₂

A toto je jedna z nejzajímavějších současných kapitol příběhu dunitu.
Protože je bohatý na minerály obsahující hořčík, zkoumá se drcený olivín a dunity pro tzv. minerální karbonataci.
Při ní se oxid uhličitý chemicky váže do stabilních karbonátových minerálů.
Z horniny, která vznikla hluboko v Zemi, se tak teoreticky může stát jedna z možností, jak část CO₂ dlouhodobě uložit zpět do pevné minerální formy.

HIMÁLAJSKÁ SŮL, KŘEMEN A „IONIZACE VZDUCHU“

Původní text doporučoval kombinaci dunitu, bílého křemene a himálajské soli s tvrzením, že tato kombinace ionizuje vzduch a vytváří léčivé mikroklima.
Takový léčebný nebo významný ionizační účinek není spolehlivě prokázán.
Kameny či sůl mohou být v sauně použity jako estetické nebo tradiční prvky, pokud je jejich použití bezpečné a dovoluje je výrobce kamen, ale neměli bychom jim připisovat léčebnou schopnost čistit nebo ionizovat vzduch.

TRADIČNĚ PŘIPISOVANÉ ZDRAVOTNÍ ÚČINKY

Původní zdroje spojovaly saunování s dunitem s velmi širokou řadou zdravotních účinků. Tvrdily, že má normalizovat srdeční činnost a krevní tlak, podporovat imunitu a nervový systém, pomáhat při nachlazení, očních chorobách, onemocnění pohybového aparátu, kožních problémech a dokonce zvyšovat mužské libido.
Takové specifické léčebné účinky dunitu ani olivínu nejsou vědecky prokázány.
Samotné saunování může mít za určitých okolností fyziologické účinky na lidský organismus, ale ty nelze přisuzovat konkrétnímu kameni v topidle.
Dunit proto neléčí vysoký krevní tlak, srdeční choroby, infekce, oční onemocnění ani problémy pohybového aparátu a nenahrazuje lékařskou péči.

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI

Protože je dunit hornina a nikoli jeden minerál, nemá jeden pevný chemický vzorec.

Typ: ultrabazická hlubinná vyvřelá hornina
Skupina: peridotity
Hlavní minerál: olivín, více než 90 %
Vedlejší minerály: chromit, pyroxeny, spinely, magnetit a další
Struktura: krystalická, zpravidla zrnitá
Textura: masivní
Hustota: přibližně kolem 3,2–3,4 g/cm³ podle složení a stupně přeměny
Průhlednost: neprůhledná hornina
Barva: žlutozelená až tmavě zelená, při přeměně a zvětrávání také šedá, hnědá nebo téměř černá
Obsah SiO₂: relativně nízký
Obsah MgO: vysoký.

Chemické analýzy jednotlivých dunitů se mohou výrazně lišit. Orientačně bývají bohaté na MgO a SiO₂ a obsahují různé množství železa, chromu, hliníku, vápníku a dalších prvků.

Jedna konkrétní tabulka chemického složení proto není univerzálním „receptem“ dunitu.

TEPELNÁ ODOLNOST

Dunit může mít dobrou tepelnou stabilitu a díky vysokému obsahu olivínu se olivínové suroviny používají také v žáruvzdorných průmyslových aplikacích.
Původní tvrzení, že dunit bez problémů „snese 1700 °C“, však není vhodné používat jako obecnou vlastnost každého kamene. Chování při extrémních teplotách závisí na mineralogickém složení, přeměně horniny, pórovitosti a dalších faktorech.
Teploty v běžné sauně jsou samozřejmě podstatně nižší.

PRŮMYSLOVÉ VYUŽITÍ

Dunit a olivínové suroviny mají řadu praktických použití. Mohou se využívat:

• při výrobě některých žáruvzdorných materiálů,
• jako surovina pro slévárenské písky,
• v metalurgii,
• jako drcené kamenivo,
• v některých stavebních materiálech,
• jako dekorativní a obkladový kámen,
• a experimentálně také při minerální karbonataci CO₂.

Drcený olivín skutečně může sloužit jako vhodný zrnitý materiál pro některé průmyslové účely.

DUNIT V ZEMĚDĚLSTVÍ

Drcené silikátové horniny bohaté na hořčík mohou být zkoumány nebo využívány jako minerální půdní materiály a zdroj některých prvků.
Není však správné tvrdit, že dunit je obecně „nejlepším zdrojem stopových prvků pro pěstování brambor“. Zemědělské použití musí záviset na chemickém složení konkrétní horniny, půdě, plodině a případném obsahu nežádoucích prvků.

CHROMIT, MAGNETIT A DALŠÍ MINERÁLY

Dunit je velmi často spojen s chromitem. Malá tmavá chromitová zrna jsou v některých dunitech běžná a v ultrabazických komplexech mohou vznikat i významnější koncentrace chromitové rudy.
Při serpentinizaci může vznikat magnetit.
Starší průmyslové texty někdy rozdělují dunity podle zvýšeného obsahu chromitu, magnetitu či ilmenitu. Taková označení ale nejsou standardními „odrůdami dunitu“ ve stejném smyslu, jako rozlišujeme minerální odrůdy drahokamů. Přesnější je říci, že konkrétní dunit může obsahovat různý podíl těchto doprovodných minerálů.

DUNIT, PLATINA A CHROM

Původní článek zmiňoval také možnost výskytu platiny a diamantů.
U platiny existuje skutečná geologická souvislost – ultrabazické komplexy mohou být spojeny s výskytem prvků platinové skupiny a chromitu. To ale neznamená, že v každém dunitu lze očekávat platinu.
Diamanty nejsou typickou součástí dunitu. Některé horniny zemského pláště se samozřejmě mohou dostat do geologického prostředí souvisejícího s diamanty, ale tvrzení, že dunit běžně obsahuje diamanty, by bylo zavádějící.

HISTORIE A PŮVOD JMÉNA

Dunit dostal své jméno podle Dun Mountain – hory Dun na Novém Zélandu.
Právě zde rakouský geolog a přírodovědec Ferdinand von Hochstetter v 19. století popsal charakteristickou olivínovou horninu a pojmenoval ji podle místa výskytu.
Čerstvou horninu popisovali raní geologové jako žlutozelenou, téměř celou tvořenou olivínem, s drobnými tmavými zrny chromitu.
Jméno jednoho novozélandského vrchu se tak postupně stalo mezinárodním geologickým názvem celé horniny.

NALEZIŠTĚ

Dunit se nevyskytuje pouze na jednom místě. Je znám z různých ofiolitových pásem, ultrabazických komplexů a plášťových hornin po celém světě.

Mezi známé oblasti patří:

Nový Zéland – Dun Mountain, podle něhož získal jméno,
Rusko – Ural a další ultrabazické komplexy,
Kavkaz,
Kazachstán,
střední Asie,
USA,
Kanada,
Skandinávie,
a řada dalších oblastí světa.

Známé jsou také dunity v oceánské kůře a v horninových komplexech, které byly tektonickými pohyby vyzdviženy z hlubších částí Země.

ZAJÍMAVOSTI

Dunit je na první pohled poměrně nenápadná zelená hornina.
Jeho příběh se však odehrává hluboko pod našima nohama. 
Je tvořen minerálem, který je jednou z hlavních součástí svrchního zemského pláště.
Může být vynesen z hlubin Země tektonickými procesy.
Při reakci s vodou se může proměňovat v serpentinit.
A dnes vědci zkoumají jeho schopnost chemicky vázat oxid uhličitý.
Kámen, který vznikl v hlubinách planety, by tak jednou mohl pomáhat ukládat uhlík zpátky do pevné horniny.

DUNIT – KOUSEK ZEMSKÉHO PLÁŠTĚ, KTERÝ SE DOSTAL AŽ K NÁM NA POVRCH.

PROČ SI VYBRAT DUNIT

Dunit může oslovit člověka, který má rád přírodní, méně opracované horniny a jejich skutečný geologický příběh.

V symbolickém pojetí může připomínat:

• pevnost,
• vytrvalost,
• hluboké kořeny,
• odolnost vůči změnám,
• návrat k přírodě,
• a schopnost uchovat si vnitřní stabilitu.

ČIŠTĚNÍ A PÉČE

Běžný kompaktní kus dunitu lze očistit vodou a měkkým kartáčkem a následně dobře osušit. Silně zvětralé nebo serpentinizované vzorky mohou být křehčí a vyžadují opatrnější zacházení.
Dunit není vhodné doma řezat, brousit nebo drtit bez ochranných opatření. Přeměněné ultrabazické horniny mohou obsahovat jemné vláknité minerály a obecně není vhodné vdechovat minerální prach.
Do sauny používejte pouze kámen, který je výrobcem určený a prověřený pro saunové topidlo.

DUNIT – HORNINA VNITŘNÍ SÍLY A ODOLNOSTI, KTERÁ NÁM PŘIPOMÍNÁ, ŽE TO NEJPEVNĚJŠÍ V NÁS NEMUSÍ BÝT VIDĚT NA POVRCHU. NĚKDY JE UKRYTO MNOHEM HLOUBĚJI.

Symbolické a energetické významy dunitu vycházejí z moderních esoterických interpretací přírodních kamenů. Nejsou vědecky prokázanou léčbou ani zárukou uvedených účinků a nenahrazují odbornou lékařskou péči.