DIAMANT – KÁMEN SÍLY, ČISTOTY, LÁSKY A VĚČNOSTI

ČISTOTA – SÍLA – ODHODLÁNÍ – VĚRNOST – LÁSKA – JASNOST – BOHATSTVÍ – VYTRVALOST

„Vznikal v temnotě a pod obrovským tlakem, aby se jednou stal symbolem světla, síly a věčnosti.“

Diamant je jedním z nejslavnějších drahokamů lidstva. Po staletí byl spojován s králi, mocí, bohatstvím, odvahou a později také s láskou, věrností a manželským slibem. Jeho příběh je však ještě působivější než jeho třpyt: většina přírodních diamantů vznikala hluboko v zemském plášti před stovkami milionů až miliardami let a na povrch je vynesly dávné vulkanické procesy.
Diamant je minerál tvořený téměř výhradně uhlíkem, jehož atomy jsou uspořádány v mimořádně pevné krystalové struktuře. Je nejtvrdším běžně uznávaným přírodním minerálem podle Mohsovy stupnice a díky kombinaci tvrdosti, vysokého indexu lomu, disperze a dokonalého brusu dokáže rozehrát světlo způsobem, který z něj učinil skutečného krále drahokamů.

DUŠE KAMENE

V tradičních a esoterických výkladech je diamant především symbolem čistoty, odolnosti a nezlomnosti. Má připomínat člověku jeho vlastní sílu, podporovat odhodlání, vytrvalost a schopnost vidět věci jasněji.
Původní Atlas jej spojoval také s představivostí, tvůrčími schopnostmi, jasným myšlením, duchovním růstem a hledáním vyššího smyslu. Zachovávám i starou myšlenku, že diamant „zesiluje energii“ – v moderním bezpečném pojetí ji však berme symbolicky. Právě proto starší esoterické texty varovaly, že diamant nemá zesilovat pouze to dobré, ale může člověku nastavit zrcadlo i v tom, co potřebuje změnit.

DIAMANT NESKRÝVÁ SVĚTLO.
ROZKLÁDÁ JE A VRACÍ ZPĚT V CELÉ JEHO SÍLE.

SCHOPNOSTI

V moderní krystaloterapii se diamantu tradičně připisuje schopnost podporovat sílu, nebojácnost, vytrvalost, rozhodnost a jasnost mysli. Má podněcovat představivost a invenci, podporovat nové začátky a pomáhat člověku nahlížet na obtížné situace s větším odstupem.
Starší zdroje jej označují také jako mimořádný „zesilovač energie“. Některé dokonce tvrdí, že jej není třeba energeticky dobíjet. To samozřejmě není měřitelná fyzikální vlastnost diamantu, ale součást novodobé esoterické symboliky.
Velmi pěkná je původní představa, že jeho „nemilosrdné světlo“ odhaluje to, co je třeba změnit. Symbolicky tak může diamant připomínat pravdivost vůči sobě samému – odvahu vidět nejen své silné stránky, ale také to, co už v životě nefunguje.

DIAMANT, LÁSKA A VĚRNOST

Diamant se stal jedním z nejsilnějších symbolů trvalé lásky a věrnosti. Jeho mimořádná tvrdost a trvanlivost se ideálně hodily k představě vztahu, který má přetrvat.
Původní Atlas zachycoval starou symboliku oddanosti mezi manželi a spojoval diamant s upevňováním partnerských vztahů. Dnes je diamantový zásnubní prsten po celém světě jedním z nejznámějších symbolů slibu a závazku.
Historicky významným příkladem je rok 1477, kdy arcivévoda Maxmilián Habsburský věnoval Marii Burgundské prsten s diamanty při jejich zasnoubení. Tento příběh bývá uváděn jako jeden z nejstarších dobře doložených příkladů diamantového zásnubního prstenu evropské šlechty.

BOHATSTVÍ A MOC

Po tisíciletí byl diamant také výrazem bohatství, společenského postavení a moci. Byl natolik vzácný, že si jej dlouho mohli dovolit především panovníci, aristokracie a mimořádně zámožní obchodníci.
Staré esoterické texty někdy tvrdily, že čím větší diamant člověk vlastní, tím více hojnosti přitahuje. To samozřejmě nelze považovat za skutečný účinek. Historicky však větší a kvalitnější diamant skutečně představoval velmi viditelný symbol majetku.
Tvrzení, že diamant blokuje geopatogenní zóny, elektromagnetické záření nebo záření mobilních telefonů, vědecky doloženo není. Ani diamantové náušnice neposkytují ochranu před elektromagnetickým zářením telefonu.

TRADIČNĚ PŘIPISOVANÉ ZDRAVOTNÍ ÚČINKY

Starší léčitelství připisovalo diamantu velmi široké schopnosti. Byl používán proti jedům a pozdější krystaloterapeutické zdroje mu přisuzovaly působení na zrak, mozek, alergie, metabolismus a chronická onemocnění.
Pro takové léčebné účinky neexistují vědecké důkazy. Diamant neléčí zelený zákal, alergie ani metabolická onemocnění a nelze jej používat jako prostředek proti otravě.
Zajímavé však je, že představa diamantu jako ochrany proti jedu má dlouhou kulturní historii. Právě vzácné drahokamy byly ve středověku a renesanci často obestřeny představami o schopnosti odhalovat či neutralizovat jed. Patří to k historii lidských představ o kamenech, nikoli k medicíně.

ZNAMENÍ ZVĚROKRUHU

Starší astrologické texty spojují diamant především s Beranem a obecně s elementem ohně. V různých systémech se však přiřazení velmi liší.
Původní Atlas obsahoval velmi podrobná tvrzení například o Beranu, Lvu, Střelci, Býku, Blížencích, Panně, Vahách, Kozorohu a Vodnáři a naopak varoval před diamantem Raky, Štíry a Ryby.
Tak přísné zákazy nemají jednotný astrologický základ. Diamant může nosit kterékoli znamení zvěrokruhu. Pokud jej někdo používá symbolicky, může si jeho význam spojit například s odvahou, sebevědomím, láskou, čistotou nebo vytrvalostí bez ohledu na datum narození.

KOMPATIBILITA S JINÝMI KAMENY

Původní článek obsahoval také podrobný esoterický systém, podle kterého se diamant nemá kombinovat s některými „vodními“, „zemskými“ nebo „vzdušnými“ kameny, zatímco s rubínem či pyropem má být jeho spojení příznivé.
Tuto tradici zachovávám, ale je třeba ji správně zařadit: jde o esoterické přiřazování kamenů živlům, nikoli o gemologické pravidlo.
Ve skutečném šperkařství lze diamant krásně kombinovat se smaragdem, safírem, rubínem, perlami, opálem i mnoha dalšími drahokamy. Rozhodující je design, mechanická odolnost a správné zasazení.

CO JE DIAMANT?

Diamant je krystalická forma uhlíku. Krystalizuje v kubické soustavě a jeho mimořádně pevná struktura je důsledkem vazeb mezi atomy uhlíku.
Většina přírodních diamantů nevzniká z uhlí, jak se někdy traduje. Formuje se hluboko v zemském plášti za velmi vysokého tlaku a teploty a může být stará více než miliardu let. GIA uvádí, že přírodní diamanty bývají staré miliony až miliardy let.
Na povrch se dostaly především prostřednictvím rychlých výstupů magmatu, které vytvořily kimberlitové nebo příbuzné horniny.

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI

Minerál: diamant
Chemické složení: C – uhlík
Krystalová soustava: kubická
Tvrdost: 10 podle Mohse
Hustota: přibližně 3,52 g/cm³
Lesk: diamantový
Průhlednost: průhledný až neprůhledný
Štěpnost: dokonalá podle ploch osmistěnu
Index lomu: přibližně 2,42
Disperze: přibližně 0,044
Lom: lasturnatý až nerovný
Barva: bezbarvá i téměř celé spektrum barev

Diamant je mimořádně tvrdý proti poškrábání, ale to neznamená, že je nerozbitný. Kvůli dokonalé štěpnosti jej lze při vhodně vedeném úderu rozštípnout. Tvrdost a houževnatost nejsou totéž.

DIAMANT A BRILIANT – NENÍ TO TOTÉŽ

Velmi častá záměna:
Diamant je minerál. Briliant je způsob jeho vybroušení.

Nejznámější kruhový briliantový brus má obvykle 57 nebo 58 faset podle toho, zda se počítá i spodní ploška – kuleta. Moderní teoretické proporce kruhového briliantu výrazně ovlivnila práce Marcela Tolkowského z roku 1919.
Při broušení může surový diamant ztratit značnou část původní hmotnosti. Cílem však není zachovat za každou cenu co nejvíce karátů, ale nalézt nejlepší kompromis mezi velikostí, čistotou, tvarem a schopností odrážet světlo.

KARÁT

Hmotnost diamantů se udává v karátech – ct. 1 karát = 0,2 gramu.

Cena však neroste pouze podle hmotnosti. U diamantů se běžně posuzují známé 4C:

Carat – hmotnost
Color – barva
Clarity – čistota
Cut – brus

Dva diamanty stejné hmotnosti proto mohou mít naprosto odlišnou hodnotu.

BARVY DIAMANTŮ

Diamant nemusí být pouze bezbarvý. Příroda vytvořila diamanty žluté, hnědé, růžové, červené, modré, zelené, oranžové, fialové, šedé i černé.
Barvu mohou způsobovat stopové prvky, defekty v krystalové mřížce, plastická deformace nebo působení přírodní radiace. Původní tvrzení, že barvy diamantů jsou v zásadě „nevysvětlitelné“, už dnes neplatí – moderní gemologie mechanismům mnoha barev rozumí podstatně lépe.

ŽLUTÝ DIAMANT

Žluté diamanty získávají barvu především díky atomům dusíku, které ovlivňují absorpci světla v krystalové struktuře.
Jemné nažloutlé zabarvení může u běžných diamantů cenu snižovat. Naopak sytě žluté diamanty klasifikované jako Fancy mohou patřit k velmi hodnotným barevným diamantům.

 

BEZBARVÝ – „BÍLÝ“ DIAMANT

To, čemu se ve šperkařství běžně říká „bílý diamant“, je většinou bezbarvý nebo téměř bezbarvý diamant.
Skutečně bezbarvé kameny nejvyšších barevných stupňů jsou vzácnější. Mírný žlutý nebo hnědý tón může mít na cenu významný vliv.
Původní text tvrdil, že kvalitní diamant musí mít modrou luminiscenci. To není správně. Fluorescence není podmínkou kvality diamantu a mnoho kvalitních diamantů ji nemá vůbec.

 

ČERNÝ DIAMANT A CARBONADO

Černé diamanty představují zvláštní skupinu. Černý vzhled může vznikat velkým množstvím tmavých inkluzí a strukturálních změn; některé komerční černé diamanty bývají také barevně upravovány.
Carbonado je specifický přírodní polykrystalický diamantový materiál, známý především z Brazílie a Středoafrické republiky. Není správné používat slova „černý diamant“ a „carbonado“ automaticky jako úplná synonyma.

ČERVENÝ DIAMANT

Přírodní červené diamanty patří k nejvzácnějším drahokamům světa. Jejich barva souvisí především se strukturální deformací krystalové mřížky.
Slavným příkladem je Moussaieff Red. Surový kámen nalezený v Brazílii vážil 13,9 ct a po vybroušení má 5,11 ct. GIA jej uvádí mezi slavnými diamanty.

  

FIALOVÝ DIAMANT

Přírodní diamanty s dominantně fialovou barvou jsou mimořádně vzácné. Barva může souviset se složitými strukturálními změnami v krystalu a její přesná příčina závisí na konkrétním typu diamantu.
Jejich ceny mohou být velmi vysoké, ale není pravda, že každý nalezený fialový diamant se automaticky stává „majetkem státu“. To závisí na právních předpisech země a podmínkách těžby.

 

RŮŽOVÝ DIAMANT

Růžové diamanty patří mezi nejvyhledávanější barevné diamanty. Jejich barva je spojována především s plastickou deformací krystalové struktury, nikoli s jednoduchou příměsí jednoho prvku.
Mimořádně slavné byly růžové diamanty z dolu Argyle v Austrálii, který byl po desetiletí jejich významným světovým zdrojem a v roce 2020 ukončil těžbu.
Růžové diamanty však pocházejí i z dalších lokalit, například z Brazílie, Ruska, Afriky a historicky z Indie.

HNĚDÝ DIAMANT

Hnědé diamanty existují v široké škále odstínů. V obchodě se setkáme i s marketingovými názvy Champagne nebo Cognac.
Hnědé zbarvení často souvisí se strukturální deformací a defekty krystalové mřížky. Už tedy neplatí původní věta, že věda neví, proč jsou hnědé diamanty hnědé.

 

MODRÝ DIAMANT

Modré diamanty patří mezi nejvzácnější. U nejznámější skupiny typu IIb způsobuje modrou barvu stopové množství boru. Tyto diamanty mohou být díky boru také elektricky vodivé.
Ne všechny modré diamanty však musí mít naprosto stejný mechanismus zbarvení a existují i barevně upravené diamanty. Proto není možné pouhým pohledem spolehlivě rozhodnout, zda je modrá barva přírodní nebo vznikla úpravou.
Slavným modrým diamantem je například Hope Diamond, jehož modrou barvu Smithsonian spojuje s přítomností boru.

  

ZELENÝ DIAMANT

Přirozená zelená barva diamantu je často výsledkem působení přírodní radiace během jeho geologické historie. Radiace může vytvářet pouze zelené skvrny nebo zabarvenou povrchovou vrstvu, v některých případech však proniká hlouběji.
Určit, zda je zelená barva skutečně přírodní, může být složité, protože diamant lze ozářit také uměle. U hodnotných zelených diamantů je proto velmi důležité laboratorní určení původu barvy.
Jedním z nejslavnějších je Drážďanský zelený diamant – Dresden Green, přibližně 41 ct.

 

PŘÍRODNÍ A UPRAVENÁ BARVA

Barva některých diamantů se upravuje například ozařováním, zahříváním nebo procesem HPHT. Upravená barva sama o sobě neznamená, že diamant není pravý – stále může jít o přírodní diamant, jehož vzhled byl následně změněn.
Pro cenu je však rozdíl zásadní. Proto renomované laboratoře u barevných diamantů určují nejen odstín a intenzitu, ale také původ barvy – přírodní nebo upravený.

DIAMANT, LABORATORNÍ DIAMANT A NAPODOBENINY

Tady je potřeba rozlišovat tři naprosto odlišné věci:

Přírodní diamant vznikl v Zemi.
Laboratorně vytvořený diamant je skutečný diamant vyrostlý laboratorním procesem.
Simulant pouze diamant vzhledem napodobuje, ale je to jiná látka.

LABORATORNĚ VYTVOŘENÝ DIAMANT

Laboratorní diamant není „falešný diamant“. Má prakticky stejné chemické, fyzikální a optické vlastnosti jako přírodní diamant a stejnou diamantovou krystalovou strukturu. Rozdíl je především v původu a historii vzniku. Zkušené gemologické laboratoře je dokážou rozlišovat pomocí specializovaných přístrojů.

FIÁNIT – KUBICKÁ ZIRKONIE

Fiánit neboli kubická zirkonie – CZ je syntetický oxid zirkoničitý. Může být krásný, čirý a výrazně jiskřivý, ale mineralogicky není diamantem.
Není také správné zaměňovat jej se zirkonem. Zirkon je přírodní minerál ZrSiO₄, zatímco kubická zirkonie je laboratorně vyráběný ZrO₂.

 

MOISSANIT

Moissanit je karbid křemíku – SiC. Přírodní moissanit skutečně existuje, ale v drahokamové kvalitě je mimořádně vzácný. Moissanity používané ve šperkařství jsou proto prakticky vždy laboratorně vytvořené.
Má vysokou tvrdost a ještě výraznější disperzi světla než diamant, takže může velmi silně „házet duhu“. Přesto jde o jiný materiál a gemologickými metodami jej lze od diamantu rozlišit.

NALEZIŠTĚ A TĚŽBA

Historicky byly nejvýznamnějším zdrojem diamantů indické doly, především oblasti spojené se slavnými kameny z Golcondy. V 18. století se těžiště přesunulo do Brazílie a v 19. století zásadně změnily diamantový trh objevy v Jižní Africe.
Dnes patří mezi významné producenty a zdroje například Botswana, Rusko, Kanada, Angola, Jihoafrická republika, Namibie, Demokratická republika Kongo a další země.
Pojem kimberlit je odvozen od jihoafrického města Kimberley, které se stalo symbolem velké diamantové horečky 19. století.

Původní Atlas obsahoval také procentuální rozdělení světové produkce mezi ALROSA, De Beers, Rio Tinto, Dominion Diamond, Petra Diamonds a další společnosti. Tato čísla už není vhodné uvádět jako trvalý údaj v Atlasu – produkce i vlastnické struktury dolů se v čase výrazně mění.

RUSKO A „MATRYOŠKA“

Rusko má bohatou diamantovou historii. Původní text připomínal také pozoruhodný nález z Jakutska oznámený v roce 2019 – diamant, uvnitř jehož dutiny se volně pohybuje malý diamantový krystal. Dostal přezdívku Matryoshka Diamond podle tradičních ruských matrjošek.
Je to jeden z nejneobvyklejších známých přírodních diamantových útvarů.

HISTORIE A TRADICE

„Diamant je klenotem králů.“
Slovo diamant se přes evropské jazyky pojí s řeckým adámas – ἀδάμας, tedy „nezkrotný, nepřemožitelný“. Není těžké pochopit proč: jeho tvrdost působila na dávné lidi téměř nadpřirozeně.

STAROVĚKÁ INDIE

Indie byla po staletí nejvýznamnějším známým zdrojem diamantů. Drahokamy zde byly ceněny jako symboly moci, ochrany, bohatství a duchovního významu a postupně se prostřednictvím obchodu dostávaly do Persie, Středomoří a Evropy.

ŘEKOVÉ A ŘÍMANÉ

K diamantům a drahokamům se postupně začaly vázat poetické představy o slzách bohů nebo úlomcích hvězd. Příběhy, že Amorovy šípy měly diamantové hroty, patří spíše k pozdějším romantickým interpretacím antické symboliky než k bezpečně doložené antické tradici.
Římský přírodovědec Plinius starší diamant skutečně považoval za mimořádně cenný materiál a věnoval mu pozornost ve své Naturalis historia.

DIAMANT VE STŘEDOVĚKU

Ve středověku byly diamantům připisovány ochranné a léčivé schopnosti. Měly chránit svého nositele v boji, působit proti jedům a podporovat sílu a odvahu.
Takové představy dnes patří k historii magie, léčitelství a symboliky drahokamů, nikoli k medicíně.

JAK STARÝ MŮŽE BÝT DIAMANT?

Některé přírodní diamanty jsou staré více než tři miliardy let.
Představte si to:
Diamant mohl existovat dávno před dinosaury.
Dávno před prvními stromy.
Dávno před člověkem.
Miliony či miliardy let zůstal ukrytý hluboko v Zemi, než jej geologické procesy dopravily k povrchu.
Právě tato neuvěřitelná délka života možná vysvětluje, proč se stal tak přirozeným symbolem věčnosti.

NEJSLAVNĚJŠÍ DIAMANTY SVĚTA

A tuto část bych rozhodně zachovala. Je jednou z nejzajímavějších částí vašeho původního Atlasu.

DIAMANT ORLOV

Orlov patří k nejslavnějším diamantům ruských korunovačních klenotů. Jde o velký historický bezbarvý diamant indického původu o hmotnosti přibližně 190 ct, zasazený do ruského imperiálního žezla.
Podle slavné legendy měl kdysi tvořit oko sochy v indickém chrámu a měl jej odcizit francouzský voják či dobrodruh. Tento romantický příběh však není spolehlivě historicky doložen.
Jistější je jeho evropská historie: v 18. století jej získal hrabě Grigorij Orlov, který jej daroval carevně Kateřině II., a roku 1774 byl diamant zasazen do imperiálního žezla.

DIAMANT SANCY

Sancy je historický světle žlutý diamant o hmotnosti přibližně 55,23 ct, který během staletí prošel rukama evropských panovníků a aristokratů.
K jeho příběhu se váže slavná legenda o služebníkovi vyslaném s diamantem ke králi. Měl být přepaden a zabit, a protože kámen nebyl nalezen, jeho pán nechal služebníkovo tělo prohledat – diamant prý ukryl tak, že jej spolkl, aby se nedostal do rukou lupičů.
Je to působivý příběh, jeho historickou pravdivost však nelze spolehlivě potvrdit.
Sancy je dnes součástí sbírek Louvru.

KOH-I-NOOR – HORA SVĚTLA

Koh-i-Noor, persky „Hora světla“, patří mezi nejslavnější a politicky nejcitlivější drahokamy světa.
Má dlouhou historii spojenou s indickými, perskými, afghánskými a sikhskými vládci. V roce 1849 se po britské anexi Paňdžábu dostal do držení britské koruny.
Po přebroušení váží přibližně 105,6 ct – původní údaj vašeho Atlasu o více než 120 ct tedy už není správný.
Není dnes „diamantem, který nosí Alžběta II.“. Je zasazen v koruně vytvořené pro královnu Alžbětu, pozdější královnu matku a je součástí britských korunovačních klenotů.

HOPE DIAMOND

Hope Diamond je jeden z nejslavnějších modrých diamantů světa. Váží 45,52 ct, pochází z Indie a dnes je vystaven ve Smithsonian National Museum of Natural History ve Washingtonu. Harry Winston jej muzeu daroval roku 1958.

PROKLETÍ HOPE DIAMONDU

A tady bych rozhodně ponechala legendu, jen ji oddělila od skutečné historie.
Podle příběhů měl diamant přinášet svým majitelům neštěstí, finanční krach, smrt nebo jiné tragédie. Do legendy byli postupně zataženi Jean-Baptiste Tavernier, Ludvík XVI., Marie Antoinetta a řada dalších lidí.
Ve skutečnosti Smithsonian uvádí, že příběh „kletby Hope Diamond“ vznikl převážně až na počátku 20. století a některé příhody byly zveličeny nebo úplně smyšleny. Známá historka, že Taverniera roztrhali divocí psi, není pravdivá, a neexistuje ani důkaz, že diamant ukradl z oka indické modly.
Dokonce ani Marie Antoinetta pravděpodobně přímo Hope Diamond nenosila; v její době existoval jeho předchůdce známý jako French Blue.
Legenda však diamant proslavila natolik, že se „prokletí Hope“ stalo jedním z nejslavnějších příběhů v celé historii drahokamů.

REGENT

Regent Diamond je velký historický diamant indického původu, nalezený na přelomu 17. a 18. století a později vlastněný francouzskou korunou.
K jeho objevu se váže dramatický příběh o dělníkovi nebo otrokovi, který kámen tajně odnesl z dolu, a námořním kapitánovi, který jej následně zradil. Přesné detaily tohoto příběhu nejsou jisté a patří částečně do oblasti legend.
Regent zdobil francouzské korunovační insignie a Napoleon Bonaparte jej nechal zasadit do jílce svého meče. Dnes je vystaven v Louvru.
Původní popisek „Regentův diamant v meči Napoleona III.“ bych proto opravila – nejslavnější spojení je s Napoleonem I.

DIAMANT SHAH

Shah Diamond je historický indický diamant proslulý zejména tím, že na jeho povrchu jsou vyryta jména několika vládců.
V 19. století byl diamant předán Rusku perskou delegací po zavraždění ruského diplomata a spisovatele Alexandra Gribojedova v Teheránu roku 1829. Často se uvádí, že diamant byl součástí darů, jejichž cílem bylo zmírnit diplomatickou krizi.
Dnes je součástí ruského Diamantového fondu.

CULLINAN – HVĚZDA AFRIKY

V roce 1905 byl v dole Premier v Jižní Africe nalezen obrovský surový diamant o hmotnosti 3 106 ct. Dostal jméno Cullinan podle majitele dolu Thomase Cullinana.
Byl věnován britskému králi Eduardovi VII. a následně rozdělen a vybroušen na řadu kamenů.

Největší z nich, Cullinan I – Great Star of Africa, váží 530,2 ct a je součástí britského panovnického žezla.
Původní Atlas jej označoval za „největší broušený diamant světa“. To už neplatí – existují větší broušené diamanty, například Golden Jubilee o hmotnosti 545,67 ct. Cullinan I však zůstává jedním z nejslavnějších a nejvýznamnějších diamantů historie.

HVĚZDA JIŽNÍ AFRIKY

Původní Atlas připomínal také Star of South Africa, historicky významný diamant spojený s ranou jihoafrickou diamantovou horečkou.
Surový kámen vážil přibližně 83,5 ct a jeho objev v roce 1869 pomohl přesvědčit svět, že jižní Afrika skrývá mimořádně významná diamantová naleziště.
Později byl vybroušen na kámen přibližně 47,7 ct.

SPIRIT OF DE GRISOGONO

Spirit of de Grisogono je slavný velký černý diamant vybroušený ve stylu připomínajícím staré indické mogulské brusy.
Původní surový kámen měl přibližně 587 ct, po vybroušení vážil kolem 312,24 ct. Byl zasazen do výrazného šperku z bílého zlata obklopeného stovkami menších bílých diamantů.

„DIAMANTOVÁ PLANETA“ 55 CANCRI e

Původní článek obsahuje nádhernou astronomickou zajímavost o exoplanetě 55 Cancri e, která bývala v médiích nazývána „diamantovou planetou“.
Tady je potřeba malé zpřesnění. Starší modely skutečně připouštěly planetu velmi bohatou na uhlík, jejíž nitro by mohlo obsahovat značný podíl materiálu ve formě diamantu. Pozdější pozorování však ukázala, že složení 55 Cancri e je složitější a populární tvrzení, že „třetinu planety tvoří diamant“, není dnes považováno za potvrzený fakt.
Příběh přesto krásně ukazuje, že diamantová struktura uhlíku nemusí být zajímavá pouze na Zemi.

„LUCY“ – DIAMANTOVÁ HVĚZDA

Ještě úžasnější je příběh bílého trpaslíka BPM 37093, přezdívaného Lucy podle písně Beatles Lucy in the Sky with Diamonds.
Nejde samozřejmě o jeden vybroušený diamant. Jde o velmi hustou hvězdnou pozůstalost, jejíž uhlíkové nitro může při ochlazování krystalizovat. Přirovnání k obrovskému kosmickému diamantu je proto poetické, ale má skutečný fyzikální základ.

JAK POZNAT PRAVÝ DIAMANT

Tady byla v původním Atlasu řada domácích testů, které bych dnes nedoporučovala. Testování poškrábáním skla může poškodit šperk a není průkazné, protože sklo poškrábou i jiné materiály. Test vodou také nefunguje – diamant se ve vodě nestane „neviditelným“. A ani modrá fluorescence není důkazem pravosti, protože ne všechny diamanty fluoreskují a fluorescenci mohou vykazovat i jiné materiály.
Také jednoduchý test zamlžením dechem není dostatečně spolehlivý.
Pro domácí orientaci existují testery tepelné a elektrické vodivosti, ale ani ty nemusí vždy bezpečně rozlišit všechny moderní materiály.

U hodnotného kamene je nejlepší: gemologický certifikát renomované laboratoře.
Laboratoře používají kombinaci optických, spektroskopických a dalších metod, které dokážou rozlišit přírodní diamant, laboratorní diamant i simulant.

PÉČE O DIAMANT

Diamant je mimořádně tvrdý, ale šperk přesto vyžaduje péči. Diamant může poškodit jiný diamant a prudký náraz v místě štěpnosti může kámen odštípnout.
Běžný diamantový šperk lze čistit vlažnou vodou s trochou jemného prostředku a měkkým kartáčkem. U šperků s dalšími kameny se však vždy řiďte péčí podle nejcitlivějšího materiálu.
Diamant velmi dobře přitahuje mastnotu, takže krémy, kosmetika a kožní maz mohou jeho povrch rychle zmatnit. Po jemném vyčištění se jeho brilance znovu výrazně zvýrazní.
Původní energetické doporučení očistit diamant pod tekoucí vodou nebo jej krátce položit na slunce lze ponechat jako symbolický rituál, nikoli jako technickou nutnost. Diamant samozřejmě žádné fyzikální „dobíjení“ nepotřebuje.

PROČ SI VYBRAT DIAMANT

Diamant může člověka oslovit pro svou krásu, historii, vzácnost nebo symboliku. Je vhodným symbolem pro chvíle, kdy chceme připomenout:

• lásku a věrnost,
• sílu a vytrvalost,
• čistotu záměru,
• nový životní začátek,
• odhodlání vydržet pod tlakem,
• nebo něco, co má přetrvat celý život.

Ale možná je na diamantu nejkrásnější ještě něco jiného.
Vzniká hluboko v temnotě.
Pod obrovským tlakem.
Za podmínek, ve kterých by nic křehkého nevydrželo.
A právě tam se obyčejný uhlík uspořádá do jedné z nejpevnějších a nejkrásnějších struktur, jaké příroda dokáže vytvořit.

DIAMANT – KÁMEN, KTERÝ NÁM PŘIPOMÍNÁ, ŽE I POD OBROVSKÝM TLAKEM MŮŽE VZNIKNOUT NĚCO MIMOŘÁDNÉHO.

Symbolické, astrologické a energetické významy diamantu vycházejí z historických, kulturních a esoterických zdrojů. Nejsou vědecky prokázanou léčbou ani zárukou uvedených účinků a nenahrazují odbornou lékařskou péči.