OPTIMISMUS – RADOST – ENERGIE – SEBEVĚDOMÍ – KRÁSA – ÚSPĚCH
„Příroda vytváří své poklady po miliony let. Člověk se někdy pokusí její krásu zachytit po svém – světlem, barvou a dokonalým brusem.“
Alpanit je mezi kameny v Atlasu trochu výjimečný. Není přírodním minerálem, ale člověkem vytvořeným šperkovým materiálem. Právě to je na něm zajímavé: nesnaží se vyprávět příběh hluboko ukrytý v horninách, ale příběh lidské schopnosti pracovat se světlem, barvou a brusem. V původním textu jej máš popsán jako umělý křemičitan s výraznou vícebarevnou hrou světla.
Jeho kouzlo spočívá především ve vzhledu. Dokáže být průzračný, sytě zelený, modrý, červený, purpurový i v dalších odstínech a díky přesnému broušení může připomínat mnohem dražší přírodní drahokamy.
U alpanitu je však potřeba oddělit několik pojmů. Název alpanit se v obchodní praxi používá pro uměle vytvořené šperkové kameny či sklovité materiály, ale není správné automaticky ztotožnit každý alpanit s dnešními křišťály Swarovski. Swarovski dnes jasně rozlišuje své křišťály a Swarovski Zirconia – kubickou zirkonii na bázi oxidu zirkoničitého. Jde o odlišné materiály s různými vlastnostmi.
Protože alpanit není přírodní minerál s tisíciletou tradicí, jeho symbolika je novodobější. Nejčastěji se odvozuje od barvy, lesku a pocitu, který v člověku vyvolává.
Alpanit je především kamenem radosti z krásy. Není třeba mu přisuzovat dávnou mystickou minulost, kterou nemá. Jeho příběhem je lidská tvořivost.
Líbí se vám výrazné barvy, ale nechcete investovat do drahého přírodního drahokamu?
Chcete šperk, který bude působit nápadně, slavnostně a zářivě?
Nebo vás jednoduše baví měnit barvy šperků podle nálady, oblečení či příležitosti?
Právě tady má alpanit své místo.
U přírodního kamene obdivujeme jeho neopakovatelnost a původ. U alpanitu můžeme obdivovat preciznost, barevnou stálost, dostupnost a téměř neomezené možnosti designu.
Právě barva je u alpanitu jednou z jeho největších předností.
Modrá bývá spojována s klidem, důvěrou, komunikací a vyrovnaností.
Může připomínat safír, topaz nebo akvamarín a působí elegantně zejména v kombinaci se stříbrem či bílým kovem.
Zelená tradičně symbolizuje rovnováhu, obnovu, naději a prosperitu.
Sytě zelené varianty mohou na první pohled připomínat smaragd nebo jiné zelené drahokamy.
Červená je spojována s energií, vášní, rozhodností a aktivitou.
Vynikne zejména ve výrazných špercích, kde má být kámen hlavním prvkem.
Fialová se tradičně spojuje s originalitou, fantazií, kreativitou a noblesou.
Čiré varianty působí čistě a elegantně a mohou vizuálně připomínat diamantové nebo zirkoniové šperky.
Je však důležité nezaměňovat vzhled s materiálem – kámen, který vypadá jako diamant, nemusí mít jeho chemické ani fyzikální vlastnosti.
U přírodních minerálů lze často sledovat stovky nebo tisíce let lidových tradic. U alpanitu tomu tak není, protože jde o moderní uměle vytvořený materiál.
Přesto se v novodobé esoterice objevují symbolické významy spojené především s jeho barvami:
Nelze však tvrdit, že alpanit působí na konkrétní orgány nebo léčí zdravotní obtíže.
Jeho nejpřirozenějším „účinkem“ může být jednoduše radost, kterou člověku přinese šperk, jenž se mu líbí.
Protože alpanit není přírodní minerál s tradiční astrologickou historií, nemá ustálené přiřazení ke znamením zvěrokruhu.
Pokud jej ale chcete vybírat symbolicky podle barev, může být příjemným vodítkem právě odstín.
Vodní znamení – Rak, Štír, Ryby
mohou oslovit modré, zelené a tyrkysové tóny.
Ohnivá znamení – Beran, Lev, Střelec
červená, oranžová a výrazné teplé barvy.
Vzdušná znamení – Blíženci, Váhy, Vodnář
modrá, fialová, čirá a měňavé odstíny.
Zemská znamení – Býk, Panna, Kozoroh
zelená, čirá, hnědavá nebo tlumenější elegantní barevnost.
Nejde o pevné astrologické pravidlo. U alpanitu je nejlepší vybírat především podle toho, která barva člověka přitahuje.
Toto je u alpanitu důležité říci naprosto jasně.
Nevzniká v přírodě.
Nevyrůstá v horninách.
Nemá naleziště jako ametyst, granát nebo smaragd.
Je to člověkem vytvořený šperkový materiál, navržený tak, aby měl atraktivní barvu, lesk a dobré vlastnosti pro broušení a šperkařské využití.
Právě proto bych jej v Atlasu neprezentovala jako přírodní minerál, ale jako zajímavou zvláštní kapitolu světa kamenů a šperků.
Tady vzniká velmi často zmatek.
Swarovski Crystal je speciálně vyráběné křišťálové sklo, které je následně velmi přesně broušeno tak, aby mělo výrazný lesk a brilanci.
Současné křišťály Swarovski jsou vyráběny bez záměrně přidávaného olova a společnost u svých produktů uvádí vlastní přísné limity pro olovo, kadmium a další látky.
Swarovski Zirconia je naopak kubická zirkonie, uměle vytvořený krystalický oxid zirkoničitý.
Má tvrdost kolem 8,5 podle Mohsovy stupnice, zatímco Swarovski u svých křišťálů uvádí přibližně 5,2–5,7. Proto jde o výrazně rozdílné materiály.
Alpanit je obchodní označení používané pro umělé šperkové vložky, zejména barevné sklovité či syntetické materiály. V různých obchodních zdrojích se lze setkat s odlišným používáním názvu, proto není vhodné automaticky tvrdit, že alpanit = Swarovski Crystal = Swarovski Zirconia.
Pro zákazníka je tedy vždy nejlepší řídit se přesným označením konkrétního výrobku.
Jednou z jeho největších výhod je možnost vytvořit kámen v barvě a tvaru, který by byl u přírodního minerálu velmi vzácný nebo mimořádně drahý.
Lze jej brousit do mnoha tvarů, například:
Díky tomu má designér mnohem větší volnost než u přírodního kamene, kde musí respektovat tvar suroviny, inkluze a další nedokonalosti.
Se jménem Swarovski je spojena především jedna zásadní věc: mimořádně přesné strojní broušení. Daniel Swarovski pocházel z Čech z rodiny spojené s broušením skla a v roce 1895 založil společnost Swarovski v rakouském Wattensu. Firma stavěla svůj úspěch na technologii přesného strojního broušení křišťálu a právě preciznost výbrusu se stala jedním z jejích nejznámějších znaků. Swarovski dodnes uvádí rok 1895 jako počátek své historie. U broušeného křišťálu totiž nestačí pouze průhledný materiál.
O výsledné záři rozhoduje také: úhel fazet – přesnost brusu – leštění – způsob, jakým kámen odráží světlo.
Právě proto může kvalitně broušený umělý kámen působit výrazněji než mnohem dražší materiál s nepovedeným výbrusem.
Na historii Swarovski je pro českého návštěvníka ještě jedna pěkná zajímavost. Daniel Swarovski se narodil v severních Čechách, v oblasti s dlouhou tradicí sklářství a broušení skla.
Později odešel do rakouského Tyrolska, kde založil podnik, který se stal jedním z nejslavnějších jmen světa šperků, módy a křišťálu.
Jeho myšlenka byla jednoduchá, ale na svou dobu revoluční: pomocí stroje brousit křišťál rychleji, přesněji a dokonaleji, než bylo možné čistě ruční prací.
Z regionálního sklářského řemesla tak vznikla značka známá po celém světě.
Dnes je snadno rozpoznatelným znakem Swarovski labuť.
Není však pravda, že by tímto symbolem byly mikroskopicky označeny všechny jednotlivé volné kameny nebo že by samotné nalezení loga pod lupou bylo univerzálním testem pravosti.
Pravost výrobku se neposuzuje jednoduše podle toho, zda „poškrábe sklo“ nebo zda je na něm údajně viditelné určité označení.
Takové domácí testy mohou kámen poškodit a navíc nejsou spolehlivé.
U broušených šperkových kamenů se vyplatí sledovat zejména:
Pokud je výrobek prodáván přímo jako Swarovski, měl by jeho původ odpovídat dokumentaci dodavatele nebo označení výrobku.
Pouhé domácí škrábání skla pravost nepotvrdí a není vhodnou metodou testování.
Alpanit může velmi dobře fungovat jako hlavní barevný prvek šperku i jako doplněk dalších kamenů.
Působí dobře se:
stříbrem – které zvýrazňuje chladné modré, zelené a čiré odstíny,
žlutým zlatem – které krásně doplňuje červené, zelené, jantarové nebo teplé tóny,
růžovým zlatem – vhodným zejména k růžovým, purpurovým a jemně fialovým variantám.
Nemá smysl stanovovat pevná pravidla, s jakými minerály se „smí“ nebo „nesmí“ kombinovat. U alpanitu je nejdůležitější barva, design a celkový vzhled šperku.
Umělé broušené křišťály a šperkové kameny dávno nezůstaly pouze u náušnic a prstenů.
Používají se například na:
Právě možnost vyrábět velmi malé i velké prvky v konzistentních barvách dává umělým křišťálům mimořádné možnosti.
U alpanitu není vhodné uvádět jednu přesnou tabulku fyzikálních hodnot, jako by šlo o jednoznačně definovaný přírodní minerál.
Pod označením alpanit se totiž v obchodních zdrojích objevují různé umělé šperkové materiály.
Proto je důležité řídit se údaji výrobce konkrétního kamene.
Pro srovnání u materiálů Swarovski:
| Materiál | Přibližná tvrdost podle Mohse | Charakter |
|---|---|---|
| Swarovski Crystal | 5,2–5,7 | broušený křišťálový materiál |
| Swarovski Zirconia | 8,5 | uměle vytvořená kubická zirkonie |
| Diamant | 10 | přírodní nebo laboratorně vytvořený krystalický uhlík |
Rozdíl je tedy značný a právě proto není dobré všechny tři materiály zaměňovat.
Broušený alpanit nebo křišťálový šperk si nejlépe zachová lesk při šetrném zacházení.
Čistěte jej měkkým suchým nebo lehce navlhčeným hadříkem. Pokud je potřeba důkladnější čištění, použijte malé množství jemného mýdla a vlažnou vodu – vždy ale s ohledem na konstrukci celého šperku.
Vyhněte se:
Šperk je vhodné ukládat odděleně v měkkém sáčku nebo šperkovnici.
U většiny kamenů v našem Atlasu se ptáme:
Kde vznikl? Kolik milionů let mu trvalo, než jej příroda vytvořila?
U alpanitu je otázka přesně opačná:
Jak daleko může člověk dojít, když se pokusí krásu přírodních drahokamů vytvořit pomocí technologie?
A právě tím je zajímavý.
Není starý miliony let.
Nemá naleziště ukryté hluboko v horách.
Nevypráví příběh geologických epoch.
Vypráví příběh člověka, nápadu, sklářského řemesla, přesného brusu a hry se světlem.
Přírodní kámen a člověkem vytvořený křišťál proto nemusí být soupeři. Každý je krásný z úplně jiného důvodu.
Možná vás alpanit osloví kvůli jeho barvě. Možná kvůli třpytu. Možná proto, že můžete mít šperk, který působí výrazně a luxusně, aniž by musel stát jako vzácný přírodní drahokam.
A možná proto, že vám jednoduše připomene: „Krása nemusí být vždy nalezena. Někdy ji dokáže člověk vytvořit.“
Symbolické významy alpanitu vycházejí z moderních esoterických a barevných asociací. Alpanit není přírodní minerál a uvedené symbolické vlastnosti nejsou vědecky prokázanou léčbou ani zárukou dosažení uvedených výsledků.