Pigmentové skvrny
🌞 Pigmentové skvrny – proč vznikají a jak je řešit?
Sluneční paprsky jsou pro lidský organismus nepostradatelné – zlepšují náladu, podporují imunitu i tvorbu vitamínu D. ☀️ Bohužel však také výrazně zatěžují naši pokožku. Jedním z viditelných důsledků mohou být tzv. pigmentové skvrny – tedy tmavé ohraničené flíčky na kůži, odborně označované jako hyperpigmentace.
Hyperpigmentace je způsobena nadměrnou tvorbou melaninu – přirozeného barviva kůže. Často postihuje obličej, hřbety rukou a další místa vystavená slunci. Výskyt pigmentových skvrn ovlivňuje také fototyp kůže, genetické dispozice, barva očí a vlasů či věk. Ženy bývají postiženy častěji, ale ani muži nejsou výjimkou.
👉 Z hlediska závažnosti je důležité rozlišovat mezi benigní (neškodnou) a maligní (zhoubnou) hyperpigmentací. Nejčastější maligní formou je melanom – zhoubný kožní nádor. Pokud si nejsi jistá původem pigmentových změn, vždy navštiv dermatologa.
🔍 Nejčastější příčiny benigních hyperpigmentací
- Sluneční záření – hlavní viník tvorby melaninu. Pro zesvětlení pigmentace je klíčová ochrana před UV zářením (SPF 50+).
- Vrozené dispozice – genetika hraje významnou roli.
- Záněty a infekce kůže – po akné, ekzémech, oparu nebo plísni zůstávají pigmentové stopy.
- Melasma (chloasma) – ostře ohraničené hnědé skvrny v obličeji, často spojené s hormonálními změnami (např. těhotenství).
- Solární lentigo – tzv. stařecké skvrny, nejčastěji na obličeji a rukou.
- Pihy (ephelides) – geneticky podmíněné, časté u světlovlasých a rusovlasých typů (tzv. keltský fototyp). Po vybělení se obvykle znovu objevují.
