Petrolej (také známý jako kerosin nebo kerosen) je čirá, olejovitá kapalina vznikající při frakční destilaci ropy. Jedná se o směs uhlovodíků s 9 až 16 atomy uhlíku (C9–C16). Používá se jako palivo, rozpouštědlo, ve svícení, vaření, i jako zdroj tepla.
🧪 Jeho bod varu se pohybuje mezi 150 a 275 °C, bod vzplanutí mezi 37 a 65 °C a teplota samovznícení kolem 220 °C.
Slovo petrolej vzniklo složením řeckého „petr-“ (kámen) a „olej“, tedy „skalní olej“. Už perští a čínští alchymisté znali destilaci petroleje z uhlí nebo ropných břidlic.
🧑🔬 První moderní výrobu petroleje zahájil v roce 1846 Abraham Gesner v Kanadě. O několik let později, v roce 1859, polský lékárník Ignacy Łukasiewicz postavil první rafinerii a vylepšil petrolejovou lampu.
Petrolej nahradil dřívější svícení pomocí velrybího tuku a kolem roku 1900 byl běžnou součástí domácností.
Terminologie kolem petroleje je často matoucí:
Petrolej obsahuje především:
Tyto látky dodávají petroleji jeho specifické fyzikální vlastnosti i výrazný zápach.
Z duchovního pohledu může být petrolej vnímán jako nositel vnitřního světla – připomíná, že i z hluboké tmy (ropy) může povstat zdroj světla a tepla. Vnáší oheň do temnoty, energie do klidu. Učí nás, že každý má potenciál přinést světlo – i když jeho původ je těžký, surový a hluboko v zemi.
Jeho výrazný pach připomíná, že i světlo může mít svou stinnou stránku – a že je důležité s mocí zacházet s respektem.
Petrolej – kapalina s mnoha tvářemi. Ve stínu i ve světle. 🔥