Parazit

Parazit – kdo je parazit?

🧬 Život na úkor jiného – jemná hranice mezi parazitismem, komenzalismem a predací.

Další názvy: cizopasník · EN: parasite · DE: Parasit · PL: pasożyt · lat.: parasitus (z řec. parasitos)

Rychlý přehled (TL;DR)

Parazit je organismus, který žije na úkor hostitele, obvykle je menší, specializovaný, v dlouhodobém kontaktu s hostitelem a často neusmrtí hostitele hned.
Nejde jen o „červy a klíšťata“: mezi parazity patří viry, část bakterií, houby, prvoci, bezobratlí i některé rostliny a řasy.
Hranice mezi parazitismem, predací a komenzalismem je plynulá – existují šedé zóny (parazitoidi, býložravci okusující rostliny, krev sající hmyz).
Mikrobiom člověka je převážně neškodný nebo prospěšný; komensál ≠ parazit.
Parazitismus mnohokrát nezávisle vznikl v různých větvích života a stále vzniká.

Definice a klíčové znaky parazitismu

Parazit je organismus žijící na úkor hostitele (živočicha, rostliny, houby, prvoka, řasy či bakterie). Abychom jej odlišili od predátora, parazit:

bývá menší než hostitel,
je specializovaný na konkrétního hostitele/okruh hostitelů,
setrvává s hostitelem v dlouhodobém kontaktu (vně i uvnitř),
množí se rychleji než hostitel,
většinou hostitele nezabíjí (alespoň ne okamžitě),
vyvolává imunitní odpověď hostitele.

Pod tuto definici spadají všechny viry, značná část bakterií, parazitické houby a rostliny, prvoci i mnozí bezobratlí (např. tasemnice, motolice, vši, blechy, klíšťata).

Hranice a šedé zóny: parazitoidi, býložravci, hematofágové

Parazitoidi (např. někteří blanokřídlí – lumci): kladou vajíčka do těl jiných členovců; larvy hostitele nakonec usmrtí → strategie mezi parazitismem a predací.
Býložravci (mandelinka aj.) mohou být vysoce specializovaní na hostitelskou rostlinu, která se brání toxiny či lákáním predátorů; často se řadí spíše k predaci „po kouscích“.
Krev sající hmyz (např. komáři) je na hostiteli jen krátce, ale interaguje s imunitou a přenáší patogeny; stojí na tenké hranici s parazitismem.

Mikrobiom, komenzal a parazit

Na kůži zdravého člověka žije ~500–1000 druhů mikrobů, podobný počet ve střevech; jejich buněk je řádově více než buněk našeho těla.
Většina je neškodná či prospěšná (komenzálové, mutualisté); jen ~200 druhů bakterií je běžně patogenních pro člověka.
Komenzál ≠ navždy neškodný: některé druhy (např. Escherichia coli) mohou za určitých podmínek přechodně škodit. Hranice mezi komenzalismem a parazitismem je nezřetelná a závisí na kontextu.

Parazitismus v evoluci

Paraziti nejsou jedna „říše“ se společným praotcem; parazitismus vznikal opakovaně z volně žijících linií.

Staré a „košaté“ skupiny čistě parazitické:

Výtrusovci (Apicomplexa: Plasmodium, Toxoplasma) – mají apikální komplex k pronikání do buněk.
Mikrosporidie (Nosema),
Motolice a tasemnice,

Vši a blechy.

Evoluční inovace (např. aparát k invazi, háčky, přísavky, složité cykly s více hostiteli, únik před imunitou) umožnily velký rozmach parazitických linií.
Fakultativní a novější paraziti: některé bakterie (např. Clostridium tetani) či améby (Naegleria, Acanthamoeba) žijí většinu času mimo hostitele, ale při příležitosti mohou způsobit těžké infekce.

Paraziti v nečekaných liniích a ekosystémech

Rostliny: jmelí (Viscum), kokotice (Cuscuta), aj.
Řasy: u ruduch existují tzv. adelfoparaziti (parazit vznikl z blízce příbuzného hostitele).
Hnědé řasy/obrněnky: rody jako Syndinea a Ellobiopsida tvoří v korýších vláknitá stadia.
Extrémy prostředí: parazitické skupiny byly prokázány i v hlubokomořských průduších („černí kuřáci“) analýzou environmentální DNA.

Ekologie a biogeografie

Paraziti jsou vázáni na distribuci hostitelů a přenašečů. Např. trypanozoma spavičná je geograficky omezena na oblasti s výskytem mouchy tse-tse (přenašeče). U mnoha parazitů mluvíme o „ostrůvkovitém“ výskytu – ostrůvky představují těla hostitelů.

Diverzita a jak ji počítat

Úrovně společenstev parazitů:

Infrakomunita – paraziti v jednom jedinci hostitele.
Komponentní komunita (parazitofauna) – paraziti celého hostitelského druhu.
Kompaundní komunita – paraziti daného ekosystému.
Problémy se sčítáním druhů: obtížné vymezení druhu (hl. u bakterií a klonálních prvoků), skrytý výskyt, hostitelská specificita a vícehostitelské cykly (jeden parazit se počítá v několika parazitofaunách).
U člověka je zdokumentováno cca ~350 druhů eukaryotických parazitů s prokázanou/předpokládanou patogenitou; jen ~30 je striktně lidských, mnohé vyžadují další hostitele (mezihostitele, přenašeče).

Příklady parazitů napříč „říšemi“

Viry: všechny jsou parazitické na hostitelských buňkách.
Bakterie: např. Mycobacterium tuberculosis, Chlamydia trachomatis (obligátní intracelulární), patogenní kmeny E. coli (podmíněná patogenita).
Houby: dermatofyty, plísně napadající rostliny; mikrosporidie (dnes řazené mezi houby v širším smyslu).
Prvoci: Plasmodium, Toxoplasma, Trypanosoma.
Červi (helminti): tasemnice, motolice, hlístice.
Členovci: vši, blechy, roztoči, klíšťata (někteří současně přenašeči patogenů).
Rostliny/řasy: jmelí, kokotice; adelfoparaziti u ruduch.

Slovníček pojmů

Hostitel – organismus, na/ve kterém parazit žije.
Přenašeč (vektor) – organismus zajišťující přenos parazita mezi hostiteli (např. komár, moucha tse-tse).
Rezervoár – druh, v němž parazit dlouhodobě přetrvává.
Mezihostitel – hostitel nutný pro vývojové stadium parazita.
Konečný hostitel – hostitel, v němž probíhá pohlavní rozmnožování parazita.
Parazitoid – „parazit“ usmrcující hostitele v závěru vývoje.
Komenzál – organismus, který neškodí ani výrazně neprospívá hostiteli.
Mutualista – oboustranně prospěšné soužití.

Nejčastější otázky (FAQ)

Jsou všichni paraziti škodliví?
V různé míře – od mírného snížení kondice po těžké choroby. Účinek závisí na druhu parazita, imunitě hostitele a dávce.

Je virus parazit?
Ano, obligátní intracelulární parazit – bez buňky hostitele se nemnoží.

Může se parazitismus vyvinout znovu a znovu?
Ano; parazitismus vznikl mnohonásobně nezávisle v různých liniích.

Jaký je rozdíl mezi parazitem a parazitoidem?
Parazitoid hostitele nakonec zabije (typicky hmyz), parazit většinou dlouhodobě přežívá s hostitelem.

Proč je těžké „spočítat“ parazity světa?
Skryté formy života, komplikované cykly, nejasné druhové hranice a hostitelská specificita znesnadňují odhady.