Kost z Jaka bílá Tibetská náramek elastický přírodní kámen, kulička 10 mm / 16 - 17cm, ochranný předmět, amulet

Jaka kost je nejdůležitějším materiálem tibetských modlitebních malas a dalších tibetských šperků, je to taky nejrozšířenější amulet.

• skvělá pro výrobu růžence, náramku a náhrdelníku
• krásná velikost, ručně vyráběná, takže velikost není standardní
• z Tibetské jačích kostních volných korálků
• ručně leštěné, ne standardní kruhové korálky,

SCHOPNOSTI KOSTÍ - OCHRANNÝ PŘEDMĚT, AMULET

Svého nositele chrání před zlými vlivy, démony, uřknutím, nemocemi či neštěstím.

• kostěné šperky jsou vysoce osobní záležitost. Nasávají vaši energii a pocity - proto jsou vhodné jako amulety a různé fetiše
• kost je kupodivu docela křehká. Při nárazu, třeba o stůl, se může snadno rozštípnout
• při styku s vodou se nic neděje - jen pokud je kost barvená, může se barva zvolna vymývat
• všechny šperky z kostí (a nejen ty) jsou vyráběné ručně. Za podmínek, které jsou pro nás minimálně podivné.

A pokud takové “ochránce” nosíte pravidelně u sebe, můžete se na ně obrátit kdykoliv je vám v životě nejhůř a potřebujete trochu opory. Podle symboliky Talismanu si do života přitáhnete víc lásky, zdraví, štěstí, bohatství a všeobecné ochrany.

TIBETŠTÍ DIVOCÍ JACI

• obývají horské oblasti v nadmořských výškách 3 000 až 6 000 metrů a v létě je lze nalézt i v nadmořských výškách 5 000 až 6 000 metrů
• Jak je národním pokladem. Poskytuje maso, Mléko, sýr, ale také oblečení, které je vyrobeno z jačích chlupů. Pro tibetské nomády je jačí Vlna rovněž materiálem pro jejich stany. Téměř vše v tibetských stanových domech souvisí s jaky a dokonce i jačí trus lze použít jako palivo k udržení tepla tibetských nomádů a k podpoře jejich vaření. Jak je také důležitým prostředkem pro jízdu a přepravu zboží. Jaci mají v Tibetu dokonce své muzeum!

Okolní svět tato pro něj exotická a málo známá zvířata příliš nezajímala. Černý přežvýkavec z hor, jejž tibetské kmeny domestikovaly už před 5000 lety, je jedním z hlavních zdrojů jejich potravy a významnou součástí jejich náboženských rituálů. V buddhistických klášterech obětiny netvoří kadidlo jako v jiných oblastech Asie, nýbrž máslo z jačího Mléka.

• na každého člověka v Tibetu připadají v průměru čtyři tito srstnatí živočichové - 2, 77 milionu obyvatel a 12 milionů jaků, uvádí ve své reportáži agentura EFE. Maso je tak křehké a chutné jako tradiční hovězí, ale bohatší na výživné látky.
• V severovýchodním Tibetu v prefektuře Nagčhu, jejíž velikost odpovídá rozloze Španělska, ale počet obyvatel je stokrát menší - tedy jen asi 400 tisíc. V této oblasti, kde se cizinci jen obtížně dýchá vzhledem k nadmořské výšce 4500 metrů, se třetina lidí věnuje chovu jaků. A většina rodin bydlících na farmách na pastvinách žije z potravy, kterou poskytuje především jak. "Jak je pro nás vším," vysvětluje Sangmu, mladá Tibeťanka, která je oblečena do klasické regionální pruhované zástěry a bez ustání přežvykuje žvýkačku.

Zabití jaka je problém

Tuanovy plány narážejí na tibetskou buddhistickou tradici, podle níž zabít zvíře je hanebný čin, a to do takové míry, že rodiny bezútěšně pláčou, když nějakého jaka obětují, i kdyby to bylo pro vlastní výživu.

Proto není vůbec neobvyklé, že Tibeťané pojídají pouze maso z jaka, který nepadl lidskou rukou, nebo si zaplatí řezníka, aby udělal "špinavou práci", a ušetřil tak svědomí rodině.

Existují dva druhy jaka: majestátní divoký druh, který může měřit až dva metry a vážit tunu a je ohrožen vyhynutím, a jeho domestikovaná verze, měřící zhruba polovinu a o polovinu lehčí. křížence jaka a skotu domácího Tibeťané nazývají dzo.