Vnitřní dítě je symbolická součást naší osobnosti, která nese otisk všeho, co jsme prožívali v dětství – radost, hravost, zvědavost, ale i zranění, strach a pocity opuštění. Je to ta část nás, která zůstává citlivá, spontánní a touží po přijetí, lásce a bezpečí.
Zároveň je to i prostor, kde se mohou ukládat stará traumata, potlačené emoce a stopy zneužití nebo zanedbání z raného věku. Tyto nezhojené vrstvy ovlivňují naše dospělé vztahy, sebehodnotu a schopnost cítit radost.
Uzdravit vnitřní dítě znamená:
Práce s vnitřním dítětem je klíčovým nástrojem v psychoterapii, traumaterapii i duchovní praxi – vede k hlubšímu sebepřijetí, uzdravení minulosti a návratu k vlastní celistvosti.



