Pleochroismus je optický jev, při němž minerál mění svou barvu v závislosti na směru dopadajícího světla nebo pozorovacího úhlu. Tento jev je patrný zejména u anizotropních minerálů – tedy takových, které mají nestejné optické vlastnosti v různých směrech krystalové mřížky. V praxi to znamená, že při otočení krystalu nebo změně úhlu pohledu může mít kámen různé odstíny – například od zelené po fialovou.
Pleochroismus se dělí na:
Tento jev je patrný především u průhledných a průsvitných kamenů pozorovaných pod polarizovaným světlem nebo při pohybu minerálu vůči světlu.
Pleochroismus je způsoben selektivní absorpcí světla v různých směrech krystalu. Když světlo prochází anizotropním minerálem, každá krystalografická osa absorbuje určité vlnové délky jinak, což se projeví změnou barvy.
Jev je běžný u minerálů krystalizujících v monoklinickém, trigonálním a ortorombickém systému. Kubické (izotropní) minerály pleochroismus nevykazují.
Pleochroismus je cenným nástrojem v gemologii a petrografii. Pomáhá identifikovat minerály při práci s mikroskopem, zejména u tenkých výbrusů hornin. U šperkařských kamenů může být pleochroismus estetickým prvkem, ale také překážkou – ne všechny směry jsou vizuálně atraktivní, a proto se často kámen brousí tak, aby se zvýraznila nejkrásnější barva.
Z duchovního hlediska pleochroismus symbolizuje proměnlivost, mnohotvárnost a schopnost vidět svět z různých úhlů. Upozorňuje na relativitu pravdy, potřebu flexibility a pochopení rozdílných perspektiv. Pleochroické kameny jsou proto doporučovány při:
Nositel takového kamene může být veden k uvědomění, že barva pravdy se mění podle toho, odkud se díváme.