Antioxidanty jsou látky, které bojují proti volným radikálům. Tyto volné radikály můžou zapříčinit poškození, úplné zničení buňky či na ni mít jiný negativní vliv. Vznik radikálů je ovlivněn mnoha faktory jako je nesprávný životní styl, nevhodná strava, kouření, konzumace alkoholu, nejrůznější infekce a záněty v těle, sluneční záření, stres a další. Kvůli volným radikálům může vznikat i škodlivý oxidační stres, který je příčinou závažnějších onemocnění (rakovina, mozková mrtvice, infarkt, kožní choroby, onemocnění očí,...).
Volné radikály jsou nestabilní molekuly v organismech. Chybí jim jeden elektron, který hledají ve zdravé buňce a takto ji napadají a ohrožují. Volné radikály jsou pro tělo i prospěšné, avšak neustále musí být v těle rovnováha mezi radikály a antioxidanty. Jakmile je více volných radikálů, vzniká oxidační stres. Antioxidanty volné radikály „neutralizují“, protože mají potřebný elektron navíc, který radikálům mohou poskytnout. Naše tělo ale produkuje antioxidanty v omezeném množství, proto je důležité je přijímat v potravě.
Antioxidanty najdeme v třešních, červených hroznech, borůvkách, ostružinách, hlívě, shiitake, goji, acai... V rámci bylinek je najdeme např. v oreganu, rozmarýnu a mátě.
Výzkumy z let 2014 a 2015 ukázaly, že antioxidanty mohou paradoxně více pomáhat rakovinným buňkám než těm zdravým – tím, že snižují oxidační stres, který by jinak mohl nádorové buňky poškodit. U melanomu došlo dokonce ke zrychlení šíření metastáz. Nejčastěji šlo o antioxidanty jako NAC (N-acetylcystein) nebo vitamin E.
Při dlouhodobém užívání antioxidantů v koncentrované podobě může dojít ke změně účinku – tzv. zvratu antioxidantu, kdy se účinek změní v prooxidační. Tato vlastnost byla pozorována např. u β-karotenů, vitamínu E, C a flavonoidů. Naopak při přirozeném příjmu z potravy (ovoce, zelenina, čaj) nebyl tento jev zaznamenán.